Ke spornému rozvodu nejčastěji dochází, když se jeden z manželů rozvádět nechce, nebo když chce tuto situaci druhému manželovi ještě více znepříjemnit. Pak dochází k tzv. „praní špinavého prádla“, kdy se v řízení řeší osobní a intimní záležitosti. Nebrání-li tomu zákonné důvody, např. zájem nezletilého dítěte či zájem manžela, kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, pak soud zpravidla stejně manželství rozvede.

Český právní řád zná dva druhy rozvodu manželství a to tzv. „sporný“ či „nesporný“ rozvod (také rozvod dohodou).

V obou případech zákon vyžaduje, aby bylo soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 NOZ).

Nesporný rozvod

Nesporný rozvod přichází v úvahu v těch případech, kdy jeden z manželů podá návrh na rozvod a druhý se k němu připojí a jsou splněny následující podmínky:

• ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
• manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
• manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu, přičemž tato dohoda musí mít písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

V takovém případě soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé. (§ 757 NOZ) V tomto případě soud zpravidla provádí jen krátký formální výslech účastníků a důkaz listinami.

Sporný rozvod

U rozvodu sporného soud zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, což s sebou zpravidla přináší poměrně rozsáhlé dokazování. Ke spornému rozvodu nejčastěji dochází, když se jeden z manželů rozvádět nechce, nebo když chce tuto situaci druhému manželovi ještě více znepříjemnit. Pak dochází k tzv. „praní špinavého prádla“, kdy se v řízení řeší osobní a intimní záležitosti. Nebrání-li tomu zákonné důvody, např. zájem nezletilého dítěte či zájem manžela, kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, pak soud zpravidla stejně manželství rozvede.

 

Co do SJM patří

Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství.

Součástí společného jmění je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví.

Součástí společného jmění jsou dále dluhy převzaté za trvání manželství.

Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

 

Co do SJM nepatří

Jak již bylo řečeno součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

• slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
• nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
• nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
• nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
• nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

 

SJM a dluhy

Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

• se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
• je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

• podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
• každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
• každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
• přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
• přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
• přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

• hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
• ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
• ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

• podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
• každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
• každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
• přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
• přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
• přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.